|
Annie je už nějaký ten rok zpěvačkou goth- metalové kapely Darkness and Hope. Zbytek skupiny jsou
chlapi, takže když jsou na turné, nemá o pozornost kolem sebe nouzi. S baskytaristou, Ondrou, dokonce už rok
a půl chodí. Kluci ji říkají, že je takové jejich kvítko, a bubeník Aleš její přezdívku zušlechtil
na vznešenější Meadow Flower, neboli luční květina.
Po třetím albu se kapela
rozhodla jet na turné po česku, polsku a slovensku a ještě před prvním koncertem si zajet na společný
pobyt na nějaké hezké místo. Kytarista Gabriel vybral na první pohled naprosto ideální místečko- nějakou úplnou
díru 40 km od žiliny, malebné lesy nad Gothickým zámkem v romantické přestavbě. Levné ubytování s výhledem
přimo na zámek. Tenhle nápad se zamlouval každému a všichni se na ten týden už těšili.
Přesto,
že léto ještě ani nezačalo, byly už nesnesitelné horka. Když vystoupili po skoro nekonečné
cestě autobusem ve vybrané vesničce, nedovedli uvěřit, jak daleko to na ubytovnu ještě je. Čtyři
kilometry do kopce, to si děláte srandu! Povzdechla si Annie. Kolegové z kapely se snažili vzít na sebe co nejvíc
jejích věcí aby jí cestu ulehčili,ale i tak by si všichni včetně Annie přáli odvoz autem. Když
kolem nich každou chvíli profrčel nějaký chatař, upřímně mu záviděli.
Konečně
dorazili na místo. Ubytovali se a při pohledu na pokoje jim spadla čelist, jaký to byl hnus. Okamžitě
běželi za Gabrielem, co to proboha vybral. „Chěli jste něco v pěkným prostředí a zároveň
aby to vyšlo levně- tak co jste čekali??“
Annie a Ondra přisunuli postele k sobě
a odpočívali ve vzájemném objetí.Potom vstanuli a šli se osprchovat. Ondra pročesával Annie její do pasu dlouhé
havraní vlasy, aby rychleji uschnuly. „Nebude ti v těch vlasech horko? Hodně se tu v tom horku ještě
nachodíme.“ „To mi určitě bude. Nejlepší to tu má Aleš. On má tu výhodu, že mu ta pleška
a bradka prostě sekne. Vypadá jako nějakej kouzelník.“ pousmála se. „Já bych dohola asi nikdy nešel.
Teda- už nikdy. Jednou jsem to kdysi udělal a už nikdy víc.“ Když byl na základce, rozešel
se se svojí první láskou, přišel zklamaně domů a ostříhal se sám asi na 3 mm. Teď má zvlněné
kaštanové vlasy na ramena. Teda- když je vezme a natáhne, jsou ve skutečnosti až k lopatkám, ale vlnky
je vždycky natvarují k ramenům. Moc mu sluší a kdyby si je nabarvil na tmavo, vypadá s nimi jako Slash. Annie
nosí pořád své vlasy rozevláté, nikdy s nějakou sponkou nebo gumičkou. To prostě nepatří k jejím
zvykům. Někdy své vlasy vyžehlí nebo upraví krepovačnou, párkrát v životě si nechala zastřihnout
ofinu, kdysi dávno měla vlasy o dost kratší než teď, ale od té doby téměř žádné změny.
Teď je s nimi spokojená.
Ten den se nikdo z ubytovny ani nehnul, ale hned druhý den u snídaně prohlásil
Aleš, největší milovník středovněkých staveb, co snad může být, „jde se na zámek.
Podle toho, co jsem viděl z balkonu, to bude něco úžasnýho, tak nezdržujte a za půl hodiny sraz u
dveří!“
Annie si oblékla krástné černé šaty se sukní těsně pod kolena a korzetovým vrškem.
S rozpuštěnými dlouhými vlasy vypadala vážně jako princezna. „Hmm, tobě to ale sekne..“nešetřili
komplimenty kluci z kapely. Ondra ji chytil ochranitelsky kolem pasu, usmál se a políbil Annie na líčko.
Dolů
k zámku šli už jinou cestou, než včera na ubytovnu. Celou výpravu vedl samozdřejmě Aleš.
Byl neuvěřitelně natěšený na prohlídku zámku a plánoval, že přesvědčí kapelu,
aby si zorganizovali v některý den focení v jeho okolí a lese okolo ubytovny. Sjel pohledem na Annie. Zatraceně
jí to slušelo! Občas trošičku žárlil na Ondru.
„Tak co, jak se vám to líbilo?“
Ptal se Gabriel po prohlídce. „Ale jo, nebylo to špatný, vlastně- byla to nádhera! Jen toho mohli ukázat mnohem
více. Hodně hezkých věcí jsme jen tak minuli a přitom by stály za pozastavení. Viděli jste ty krásné postele?
Kdybych tam směl udělat focení tady s Annie..“ Aleš byl povoláním umělecký fotograf. Zbožňoval
svou práci a teď mu začalo vrtat hlavou, jestli by se tohle nedalo náhodou nějak zařídit.
Byl
už čas oběda, tak se zašli najíst do blízké restaurace, potom si odpočinuli v zámeckém parku a bavili
se o zdejší 700 let staré lípě. Annie je do stromů blázen a tak musela vyjádřit svůj obdiv tomuto
impozantnímu jedinci.
Potom se vydali na cestu zpátky nahoru. Slunce peklo jako v tom nejejžhavějším
létě a moc tomu nepomohlo ani když to vzali přes les. Annie si co chvíli utírala pot z čela a krku. „Ach
jo, to je fakt děs..“ nadávala na své propocené vlasy. „Jo, já jsem vklidu.“ pochvaloval si Aleš.
„a jestli chceš, přijď za mnou na pokoj a taky bychom něco mohli vymyslet, co ty na to?“ „To
nemyslíš vážně.. Mi by bylo mojich vlasů líto..“ „Proboha dobrýho, dohola bych tě neostříhal,
toho bych nebyl ani schopnej..“ „Tak co teda?“ „Tak přijď, a uvidíš.“ „No
dobrá. Nechám se překvapit.“ Celou cestu jí to ale prostě nedalo a přemýšlela nad tím.
„Tak,
ty jdeš se mnou..“ řekl na ubytovně Aleš a vedl si Annie k sobě na pokoj. „počkám
tě u nás ..“ řekl jenom Ondra a šel na jejich pokoj.
„Posaď se..“ „Tak
co jsi vymyslel, hmm?“ Ptala se, zatímco jí svým hřebínkem na pročesávání bradky rozčesával její do pasu
dlouhou hřívu. „No, takhle ti vlasy rozdělím..a vlásky nad tvými oušky hezky oholím břitvou do hladka..dlouhé
vlasy ti zůstanou a tohle bude ke všemu pořádně cool.“ „Tak jo, to beru. Máš mý svolení,
dej se do toho.“ „Dobrá tedy..“ ještě chvilku jí vlasy pročesával, potom je rozdělil
na partie, které oholí a to, co má zůstat, sepnul pevně do copu. Zašpuntoval umyvadlo, začal do něj
napouštět teplou vodu a vyzval Annie, aby si sedla na postel hned u umyvadla. Navlhčil její vlasy co nejblíže
kořínkům a vytáhl svou nablýskanou břitvu. Aleš holení bral tak trochu jako rituál a do svého náčiní
vrazil opravdový prachy. To bylo poznat na zdobení jeho břitvy- jak obalu, tak ostří. „Nakloň trochu
hlavu..“ jemně se dotkl její brady..“tak, to je ono..“ následně začal opatrně u hranice
mezi sepnutými a rozpuštěnými vlasy. První pramen se pomalu spustil dolů. Navlhčil znovu ostří a
poté vzaly za své další a další vlasy. „Není to nepříjemný..je poznat, že jseš profík..“
„Chval mé dílo, až jej dokončím.“ usmál se trochu ďábelsky a pokračoval. Když byl s jednou
stranou hotov, neváhal a pustil se do druhé. Když padl poslední vlásek k zemi, ohlédl ještě jednou obě
strany, jestli je vše dokonalé. Potom kápl na své dlaně vodu po holení. Omamně zavoněla pokojem, když
ji roztíral mezi dlaněmi a následně ji rozetřel na Anniinu hlavu. Pak opatrně rozpustil její dlouhé vlasy.
„Můžu?“ nadzvedl jí je, aby si prohlédl její elegantní krk. „To je ale zarostlej krček..ten
asi neviděl žiletku pěkně dlouho, co? Že bych ti to ještě dal taky trošinku pryč?“
„Proč ne? Nejsem proti, mám za to, že víš, co děláš.“ „To víš, že vím..“
vybral pár chmýříček i delších vlasů, navlhčil ostří a několika tahy odzhora dolů
jí dokonale očistil krk od zbytečného porostu. „Tak, doufám, že jsme oba spokojeni, protože já teda
ano. Tohle jsi potřebovala už dlouho To otravné chmýří na tvém půvabném krku ani nezaslouží být...“
„Myslím, že jsem stejnýho názoru. Je to skvělej pocit. Díky.“ „Bylo mi potěšením a doufám,
že ještě mnohokrát bude.“ „To já taky.“
Vydala se směrem ke svému
pokoji, ale Ondru potkala už na chotbě. „Tak kterou část hlavy ti oholil, miláčku, hmm?“ „Boky
a trochu to vzal i z krku. A fakt jsem s tím spokojená.“ „Ukaž..“ vjel jí rukou do vlasů. „No
fakt že jo, no ty jo..tak to ti horko už zaručeně nebude.“ „A líbí se ti to?“ „..hmm,
tak není to nic špatného. Aspoň to pořádně odhalí tvá roztomilá ouška.“ usmál se. „A
jak se v tom cítíš?“ „Výborně. Takový..až nadpozemský pocit. A když mi to holil, bylo to taky
příjemný.“
„No asi tě chápu. Ale k tomuhle by mě asi nikdo nevyzval.“ „Myslíš..?“
Mám
za to, že tenhle příběh se mi fakt poved. Má pro mě zvláštní význam. Místo, kde se odehrává, je skutečné,
a mám na to, co jsem tam prožila, fakt dobrý vzpomínky. Hlavně proto jsem do tohoto místa zasadila děj tohohle
příběhu. Je to sice vymyšlený, ale to asi většina těchhle stránek, takže není co řešit.
Já jsem ale skutečná, i když se nejmenuju Annie, nezpívám v žádný goth kapele, ale metalovou hudbu miluju,
mám černý dlouhý a na bocích podholený vlasy..a vlastně většina těch věcí, co mě mají v
příběhu charakterizovat o mě platí.
|
