Make your own free website on Tripod.com
DOHOLA?
Letni sobota
Home
Domaci strihani
U holice
Pribehy z netu
Nucene strihani
Inspirace
Televize

Napsal Otas

Sedel jsem v holicstvi na kresle a prohlizel si nejaky casopis. Zacinalo leto, slunicko uz pekne hralo a tak jsem se rozhodl zase po nekolika mesicich zkratit svoje vlasy. Uz mi padaly pres usi a v tomhle vedru to bylo dost neprijemne. Starsi chlapik prede mnou byl uz hotov a tak jsem po zavolani: Dalsi, povstal a sel si sednout na kreslo. Mlada holicka s blond vlasy do ohonu a s bujnym poprsim mi uvazala bilou plachtu okolo krku a po kratkem rozhovoru vzala strojek, sklonila mi hlavu a zacala s nim pracovat na krku. Strojek zavrcel a zakousl se do mych vlasu vzadu a pomalu vyjel az na vrsek hlavy. I pres ten vrcivy zvuk jsem uslysel jak holicka vyjekla.
Kokolik jste rikal, ze to chcete vzit? zakoktala.
Vzadu do ztracena, nahore nechat delsi, znela moje odpoved.
Ja se omlouvam, ja jsem tady nova a nekdo mi asi sahal na strojek, ja jsem to nechtela....
Vysunul jsem pravou ruku zpod plachty a sahl si na zadek hlavy. Ucitil jsem tam strniste. Ksakru, to je ale nemehlo. Podival jsem se na jeji odraz v zrcadle a z oci jsem metal blesky. Ale zlobte se na mladou hezkou holku, ktera stoji zkrousene nad vami.
Da se s tim neco delat? zeptal jsem se mirneji.
No, ted uz asi ne..., muzu vam to vzit cely...
No tak mi to dodelejte, povzdechl jsem rezignovane.
Je mi to moc lito, urcite vam to bude sluset, pokousela se me usmirit a vlozila strojek znovu do mych vlasu. Tak o tom dost pochybuju, myslel jsem si. Alespon jsem si vychutnal jeji dotyky behem strihani a snazil se nemyslet jak budu vypadat na konci.
Presne jak jsem cekal, kdyz jsem vstaval z kresla, vypadal jsem jako buddhisticky mnich, ale co, takhle se to ted nosi a alespon mi nebude horko. Zaplatil jsem a odesel. Pospichal jsem na tramvaj a jel na Karlovo namesti, kde jsem mel mit schuzku se svou pritelkyni. Ackoliv jsme se meli sejit o ctvrthodinku pozdeji, uz tam stala a z dalky se na me smala a mavala.
Co to mas na hlave? divila se hned, jen co jsem prisel k ni.
Ale, jedna blba holicka me takhle zprznila!
Docela ti to slusi, hladila me po mem skalpu. Bylo to neobycejne prijemne citit jeji horkou ruku.
Ani bych nerekl, ale doufam, ze mi to brzo doroste, jsou horsi veci... co ze jsi tady tak brzo? snazil jsem se zmenit tema hovoru.
Ale, je prece patek a tak jsem s tim v praci sekla driv.
Chytil jsem ji za ruku, objal ji a polibil. Tak pujdeme do toho kina, jak jsme se domluvili?
Jasne.

Cely zbytek dne se krasne vydaril, posedeli jsme v kine na zajimavem filmu, dosli si pak na dobrou veceri a jeli jsme ke mne domu. Na to jsem se tesil nejvice, protoze moje pritelkyne Petra mela dnes u me prespat a meli jsme spolu stravit celou nasledujici sobotu.
Kdyz jsme se vecer mazlili, sahala mi porad na mou cerstve ostrihanou hlavu a nemohla se ji nabazit.
Libi se mi to, smala se.
Me uz taky, zubil jsem se na ni, a je to hrozne pohodlny v tom horku.
To ti verim, taky bych neco takoveho hned zkusila.
Coze??? neveril jsme svym usim. S Petrou jsme chodili neco pres ctyri mesice, kdyz jsme se nahodou seznamili pres pritelkyni meho kamarada. Zaujala me tenkrat hned na prvni pohled. Skvele tvarovana stihla postava s pevnymi prsy a na zadech neobycejne huste tmave hnede vlasy, ktere padaly v mekkych vlnach kousek pod jeji uzky pas. Vypadala jako divka, ktera se zrodila z mych nejkrasnejsich snu. Ani ja jsem ji nastesti nebyl zcela lhostejny a tak kdyz po me pokukovala svyma nadhernyma zelenyma ocima, odhodlal jsem se a pozval ji na veceri. Neodmitla a od te doby jsme se pomalu sblizovali a zjistili jsme, ze mame mnoho spolecnych zajmu a i podobne nazory na zivot.
Jak to myslis? koktal jsem prekvapene.
Uz jsem o tom premyslela minule leto, rekla, byla jsem domluvena se svoji kamaradkou, ale pak jsem si to rozmyslela.
Ty ses chtela dat ostrihat? To je prece skoda, moc ti to slusi, vis prece, ze se mi tvoje vlasy strasne libi. chrlil jsem ze sebe.
A to se ti na me libi jenom ty vlasy? zautocila.
Ne, to ne, libis se mi cela. musel jsem pripustit.
Tak vidis.
No, ale to bys pak nebyla ty, vypadala bys uplne jinak.
Placas nesmysly, taky vypadas jinak nez predtim, ale jsi to porad ty.
Ale holky by mely nosit dlouhy vlasy, je to takove prirozene, nasadil jsem posledni argument.
Nepovidej a od kdy? Chces snad rict, ze holky s kratkymi vlasy jsou neprirozene?
Ne to nejsou, padal jsem do vlastni pasti, ale nechci aby ses dala ostrihat!
Chces mi to snad zakazat?!
Ne to ne, ale proste to nechci, nebudeme se uz o tom bavit, prosim.
Smala se, bylo to jeji male vitezstvi. Pokracovali jsme dal v mazleni, ale uz to nebylo ono, mel jsem z toho plnou hlavu. Libali jsme se, probiral jsem se prsty v jeji trpytive huste hrive, ktera me tak vzrusovala a nedokazal si predstavit, ze by to mohlo byt jinak. Byl jsem k ni dnes neobycejne nezny, abych ji privedl na jine myslenky a tak jsem delal vse, co mela rada. Nadzvedl jsem huste proudy jejich vlasu a nezne ji libal na jeji stihly krk, o cemz jsem vedel, ze zboznuje.
Vem si to z te lepsi stranky, alespon se mi dostanes lepe na krcek, neodpustila si poznamku.
Prosim, nebudeme se o tom dal bavit.
...a dostanes se mi lepe i na ouska, pokracovala ve skadleni, naprosto ignorujice mou prosbu.
No tak, zavrel jsem ji usta polibkem.
Milovani s ni bylo vzdycky nadherne, vedeli jsme o sobe co se nam libi a tak jsme se vzajemne doplnovali a vychutnavali sva tela. Hrozne se mi libilo, kdyz byla nahore, mohl jsem se ji vice venovat, dotykat se jejich pevnych prsou, jejiho kulateho zadecku a hlavne, jeji huste vlasy mi padaly do obliceje, simraly me na tvari a mohl jsem vdechovat jejich vuni, probirat se jimi svymi prsty, coz me neobycejne vzrusovalo.
Tak tomu bylo i dnes a usinali jsme pozde v noci spolu v naruci.

Rano okolo devate, kdyz jsem se probudil, byla uz vzhuru a pripravovala snidani.
Vstavej spaci, vitala me do noveho dne polibkem. Jak jsem si vsiml, jeji huste vlasy byly spleteny do tlusteho copu, aby ji neprekazely. Chytil jsem za nej a pritahl si ji k sobe.
Tohle uz mi nebudes delat, zasmala se na me.
No tak, uz s tim zase zacinas? pronesl jsem vycitave.
Pojd na snidani, zmenila sama tema.
Snidali jsme michana vajicka, ktera uklohnila a povidali si o tom co budeme ten den delat.
Ale ja uz mam ted na rano plan, usmala se na me.
Jakej? podivil jsem se.
Pujdu se dat ostrihat! pronesla naprosto s klidem.
No to snad ne, ono ji to jeste nepustilo. To snad mysli opravdu vazne.
Neblazni, nemas k tomu prece duvod, pokousel jsem se ji to znovu rozmluvit.
Jak to, ze ne, je mi hrozny vedro. Mel jsi vubec nekdy takhle dlouhy vlasy? Vis co to je nosit je takhle pres sest let porad stejne?
Ne nemel, ale to s tim nema nic spolecnyho. Nemuzes se prece dat ostrihat, mas ty vlasy moc krasny, je to nadherna ozdoba.
Myslim, ze mi to bude sluset i bez nich, odvetila suse, zkus mi sahnout na krk, jak ho mam zpoceny a to nic nedelam. A vis, ze rada jezdim na kole a hraju squash. Je to priserny. No schvalne, zkus to.
Nadzvedl jsem tlusty, opravdu tezky cop, musel mit tak tri ctvrte kila a skutecne, vzadu na krku to mela uplne mokre.
Tak vidis, rekla vycitave, ses trochu sobec, sam mas takhle kratky vlasy a po me chces abych se potila v tyhle nepohodlny hrive.
Kroutil jsem nesouhlasne hlavou a mlcel jsem. Opravdu jsem nevedel, co na to mam rict. Kdyz sklidila talirky a hrnecky do drezu, chytil jsem ji do naruce a donesl si ji zpatky do postele. Lehl jsem si na ni, libal ji a pokousel se ji rozpustit cop, ktery lezel tezce vedle jeji hlavy. Moc to v teto pozici neslo, ale podarilo se. Smala se na me, kdyz tak lezela pode mnou a objala me svyma rukama. Prekulil jsem ji na sebe a zase si vychutnaval jeji huste simrajici vlasy v mem obliceji.
Chces si to naposled uzit, vid, culila se na me.
Jakakoliv chut na hratky byla najednou pryc. Skulil jsem ji ze sebe a posadil se na postel.
No tak, netrucuj, snazila se me povzbudit, vzdyt to nebude nic strasneho, jsou horsi veci, vcera jsi to sam rikal. Neni na tom prece nic spatneho, chci jenom zmenit uces. Urcite se ti to bude libit! Podivej se jak mi to bude sluset. Stahla si vsechny proudy vlasu, ktere ji padaly okolo tvare a zvedla je kamsi dozadu. Mela pravdu, musel jsem to uznat, jeji oblicej byl soumerny a opravdu moc krasny. Polibil jsem ji smutne na usta a vzdychl jsem, nevedel jsem opravdu co bych jeste udelal.
Vstala a zacala se oblekat.
Jdes se mnou, nebo tady pockas? zeptala se me.
Nerekl jsem nic a zacal se taky oblekat. Nemohl jsem tomu porad verit a rikal jsem si, ze si snad dela ze me legraci a jestli to mysli vazne, tak jsem doufal, ze bych ji mohl jeste po ceste presvedcit. Zahledl jsem ji v koupelne, jak si procesava sve vlasy, ktere jsem ji predtim rozcuchal. Naposled? Na co asi mysli, proletelo mi hlavou. Jako kdyby uhadla mou myslenku, otocila se na me a prohrabla mi rukou po me kratce ostrihane hlave.
Vidis, ty takovy problemy s cesanim nemas, zasmala se, uz se na to taky tesim.

Vysli jsme z domu a zamirili k nedalekemu kadernickemu salonu, kolem ktereho jsme vzdycky prochazeli, kdyz jsme sli od tramvajove zastavky ke me. Modlil jsem se, aby tam dnes bylo zavreno, ale dobre jsem vedel, ze maji otevreno i oba dny o vikendu. A bohuzel tomu tak bylo i dnes. Tesne prede dvermi jsem ji chytil za ruku a snazil se ji zadrzet v poslednim zoufalem pokusu. Objal jsem ji a podival se ji do oci.
Opravdu to mi to chces udelat? rekl jsem zkrousene.
Ty to tak dramatizujes, vzdyt jsou to jenom vlasy, zase mi dorostou. usmala se na me, jemne se mi vykroutila z naruce, stiskla kliku a vesla do salonu. Rezignovane jsem vesel za ni. Vstoupili jsme do nevelke mistnosti, kde u zdi stala rada kozenkovych sedacek na cekani a na protejsi stene bylo upevneno velke dlouhe podelne zrcadlo s polickami a pred tim stala tri holicska kresla. Docela vzadu v rohu stala dalsi sedacka s vykrojenym umyvadlem na myti vlasu. Hned jak jsme vesli dovnitr, uz se k nam hnala mlada kadernice. Mohlo ji byt tak okolo 25 let, stihla, celkem pekna, s kratkym cernym mikadem, ktere sahalo k jejim usim.
Dobry den, pozdravila kadernice, jste dneska objednana?
Dobry den, odpovedela Petra, ne to nejsem, chci se jen dat ostrihat...
Jo, to nebude problem, stejne tady nikoho nemame. V sobotu sem moc lidi nechodi... Tak se posadte sem, ukazala na prvni kreslo.
Zatimco se Petra uvelebovala v holicskem kresle, ja tezce dosedl na jednu kozenkovou sedacku a dival se co se bude dit. Srdce mi tlouklo jako splasene, kdyz jsem videl jak si Petra drzi vlasy nahore a kadernice pres ni prehazuje velkou bilou plachtu, kterou ji uvazuje pevne okolo krku. Pak si Petra prehodila vlasy dozadu a ty se tezce svesily v tmavohnedych vlnach hluboko k jejimu pasu. Musel jsem ty jeji krasne kadere znovu obdivovat a silel jsem pri pomysleni, ze za chvili tahle nadherna ozdoba bude pryc.
Kadernice vzala hreben polozeny na polici a zacala Petre procesavat jeji vlasy.
Takze zastrihnout konecky? slysel jsem ji se zeptat.
Ne, chci to vzit uplne nakratko, znela Petrina odpoved.
Jak nakratko?
Uplne. Chci to vzit strojkem!
Kadernice chvili nechapave hledela a pak zakroutila hlavou. Otocila se a podivala se tazave na me. Pokrcil jsem rameny, na vic jsem se nezmohl. Chvili jeste procesavala Petriny krasne vlasy a pak je umne spletla do tlusteho copu, ktery na konci obtocila uzkou gumickou.
Takze opravdu chcete ostrihat? zeptala se jeste naposled.
Moje srdce zacalo busit jeste vic nez predtim. Nekde v hloubi duse jsem stale veril, ze tohle je jen spatny zert, ktery bude prave koncit. Ale byl jsem na omylu.
Jo, chci to vsechno shodit, slysel jsem Petrin klidny hlas. Zachytil jsem jeji pohled v zrcadle. Smala se na me. Zatimco ja tady byl na mrtvici, ona se v klidu smala!
Kadernice pokrcila rameny a vylovila z kapsy nuzky. Rozevrela je, levou rukou uchopila cop a vsunula je do vysky krku. Videl jsem jak je usilovne tiskne a i z tech tri metru jsem slysel neprijemne krupave zvuky. Chrrrup! Chrrrup! Chrrrup! Trvalo to snad dvacet sekund nez byl tlusty tezky pletenec oddelen a kadernice ho polozila opatrne na policku. Petriny vlasy se uvolnily a zakryly ji jeji usi. Zakyvala hlavou ze strany na stranu a jeji ted uz polodlouhe vlasy ji letaly volne kolem hlavy. Stale se smala. To ji vsak nestacilo. Kadernice mezitim uchopila elektricky strihac a zapojila ho do zasuvky.
Tak ja to nastavim tak na dva centimetry a uvidime... rekla.
Petra kyvla hlavou na souhlas a jeji oci se opet v odraze zrcadla stretly s mymi. Kadernice nastavila na strojku pozadovanou delku a zapnula ho. Mistnost se okamzite zaplnila hlasitym bzucivym zvukem. Jemne, ale durazne zatlacila Petrinu hlavu dopredu, ze se temer dotykala jejich prsou a vsunula strojek do vlasu na krku. Strojek zarval a vyjizdel nahoru, zanechavaje za sebou pruh posecenych vlasu. Chuchvalce vlasu zacaly padat na Petrina ramena a sypaly se na bilou dlazdicovou podlahu. Nekolik tahu strojkem a krk moji pritelkyne vypadal jako kozesina. Kadernice ji zaklonila hlavu vlevo a zacala strojkem jezdit okolo jejiho praveho ucha a posilala stale vice pramenu vlasu na jeji klin a na podlahu. Behem asi minuty byla i jeji prava strana ostrihana na dva centimetry a kadernice totez opakovala na jeji leve strane. Strihac rval a trsy vlasu se sypaly a sypaly. Nakonec kadernice prejela nekolikrat pres vrsek hlavy az k celu a poslala zbyvajici delsi vlasy dolu. Pak vypnula strojek a podivala se tazave na Petru.
Tak co tomu rikate?
Petra zirala na svuj kratky uces, ktery ji trcel na vsechny strany, vysunula svou ruku zpod plachty a ohmatavala si svou hlavu. Culila se od ucha k uchu a rekla: Takhle je to moc dlouhy, trci mi to na vsechny strany, myslim, ze to bude vypadat lip, kdyz me to nahore vemete tak na 1,5 cm a po stranach a vzadu na par milimetru.
Myslel jsem, ze neverim svym usim. Ono ji je to malo?! Zvlastni je, ze mi to bylo v tu chvili prakticky jedno, rikal jsem si, ze jestli to bude mit o centimetr kratsi nebo delsi, to uz nehralo zadnou roli. Chtel jsem mit tohle divadlo za sebou.
Kadernice opet zmenila nastavec a spustila bzukot strojku. Ted zacala nejdrive na cele, vsunula strihac k vlasove linii a projela jim vrch hlavy a nekolika kratkymi tahy zarovnala uces na pozadovanou delku. Znovu pozmenila nastavec, tentokrat na mnohem kratsi a znovu zaklonila Petrinu hlavu dopredu. Strojek zarval a pul druheho centimetru kratke vlasy se sypaly jako jemny prach na Petrina ramena a klin. Behem par chvil byl krcek az do temene zarovnan na par milimetru a kadernice pokracovala opet na jeji prave strane. Peclive projizdela nekolikrat okolo ouska, ktere takhle zdalky vypadalo tak roztomile malinke a posilala male kousky vlasu na bile dlazdice. Totez udelala i na jeji leve strane, vypnula strojek a polozila ho na policku vedle leziciho copu. Vzala malou stetku a oprasovala vrsek Petriny hlavy, jeji krk a strany. Kratke vlasky, ktere tam uvizly se sypaly dolu. Nekolikrat prejela stetkou i po jejim obliceji. Nakonec vzala britvu, navlhcila sprejem jeji krk a vyholila ji nekolik jemnych vlasu, ktere nemohl strihac vzit. Pak pomalu odvazovala plachtu a sundavala ji z Petrinych ramen. Chuchvalce vlasu, ktere zustaly na jejim kline ted padly na podlahu k ostatnim vlasum.
Petra vstala, smala se a obema rukama si prohrabovala svuj novy cerstvy sestrih. Podival jsem se na ni a vzdychl jsem. Tak prece jen si prosadila svou. Znal jsem ji uz dost dlouho na to, abych vedel, ze kdyz si neco umane, tak to proste udela. Ve skutecnosti tahle vlastnost se mi na ni libila, ovsem ne ve spojitosti s tim co provedla dnes.
Kadernice mezitim vypisovala uctenku a Petra vytahla penezenku. Byla asi dost spokojena, kdyz k cene osmdesati korun pridala dvacet jako spropitne. Vychazeli jsme ven, kdyz jsme uslyseli volani kadernice: A co ten cop?
Petra zakroutila hlavou nad svou zapomnetlivosti a vratila se pro nej. Kadernice ji ho podavala a smala se na ni: To budete mit na pamatku...
Hm, nevedela Petra co rict a oba jsme pozdravili na odchodu. Hned venku po par krocich me Petra objala a zeptala se: Tak co, jeste se zlobis?
Nevedel jsem co rict, byl jsem vlastne porad v soku tim co se stalo. Podala mi svuj dlouhy tezky hnedy cop do ruky a rekla: To si muzes nechat, kdyz se ti ty vlasy tak libily.
Jo, odpovedel jsem s povzdechem, libily se mi, kdyz ti visely okolo obliceje, kdyz jsem se ti v ni mohl muchlat nebo te za ne tahat. Ale co ted? Co s tim budu delat? Muzu si to jedine povesit tak na zed...
Zasmala se a vzala tezky pletenec z mych rukou. Tak co s tim? Ty to nechces, ja uz to taky nepotrebuju... a s temito slovy otevrela viko jedne z popelnic, kolem kterych jsme zrovna prochazeli a vhodila tlusty cop mezi hnijici odpadky.
Koukal jsem sokovane na ni a ona se jen smala.
Ted jsem se toho konecne zbavila, chechtala se. Jeji oblicej byl nadherny, jeji krasne zelene oci se zdaly na venkovnim svetle vetsi a mnohem zarivejsi nez kdykoliv predtim. Chte nechte jsem se musel smat taky. Zacinala se mi s tim svym ucesem libit.
Pujdeme jeste ke mne, navrhl jsem.
Proc ne, souhlasila.
Hned za dvermi sveho bytu jsem se na ni musel vrhnout. Nedokazal jsem si to vysvetlit, ale nejak me vic pritahovala. Tu sobotu jsme stravili vasnivym milovanim, mnohem vasnivejsim nez kdykoliv predtim a po celou tu dobu jsem nemohl odtrhnout ruce z jeji hlavy. Neustale jsem ji musel hladit po jejim skalpu, prekvapeny tim, jak prijemny na dotek je jeji jezkovity uces a jak je zvlastni citit na dlani jeji horkou hlavu.
Kdyz jsme takhle uz lezeli spolu stuleni k sobe, podivala se na me svyma velkyma neznyma ocima a zaseptala: Vidis to, ty jsi tak plasil a ted se ti to nakonec libi, nebo ne?
Smal jsem se a polibil ji jemne na celo.
To vis, ze jo, mela jsi pravdu!

KONEC