Sazka

"Honzo, to nemyslis vazne v tomhle pocasi!" reagovala moje pritelkyne Lucka na muj plan hrebenove tury. Prave se blizime k horam, kde mame stravit tyden volna s prateli a oslavit Silvestra. V nizine vsak celou cestu prsi a bile vrcholky hor zakryvaji osklive mraky.
"To se vybere, jedenacta rozhodne jak rikame my, horalove." snazim se marne o povzbuzeni, prestoze vim, ze predpoved je spatna.
Den pred Silvestrem sedime nad svarakem a cekame prijezd zbytku party kamaradu.
"Zitra jdu silvestrovskou hrebenovku, pujdes se mnou?" ptam se zbytecne Lucky.
"Ne a ne! A pochybuju, ze se najde druhej takovej cvok, aby sel."
"No, jeden se uz nasel" rejpam do ni.
"Nejdu a neverim ti, ze do te siberie dobrovolne vlezes a beztak budete parit az do rana."
"Vsad boty, ze jdu" presvedcuju ji.
"Tak jo, kolik mi das?" Byla si jista svou vyhrou.
"Prece se nebudem sazet o penize, to neni poker" protestoval jsem "vymysli si neco jineho".
Prave prijela zbyla cast vypravy, takze nasal vseobecny zmatek. Unavou, navzdory jejimu proroctvi o parbe jsme skoncili na pokojich jeste pred pulnoci.
"Mam napad na tu sazku" pritulila se ke mne pod perinou.
"To me zajima, povidej."
"Kdyz prohrajes, pujdes dohola. Prubnu na tom tu novou masinku, co jsi dostal pod stromecek, milacku!" rekla medove. Fiiha, ona si vubec nepripousti, ze by nemusela vyhrat! A rika mi milacku, i kdyz dobre vi, ze to nesnasim! Co tim, sakra, sleduje? Ze je v tom nejaka habadura. Ale co, ztratim nanejvys 2cm svych vlasu.
"Zajimavy navrh" rekl jsem diplomaticky.
"Jen by me zajimalo, Lucinko, co das v sazku ty, pokud prohrajes?"
"Ja kdyz teoreticky prohraju, tak si muzes s mymi vlasy udelat co chces" vyrazila mi Lucka dech. Predstavoval jsem si jak by vypadala holohlava, kdyz jsem ji odhrnul vlasy z cela, vynikly jeji velke oci. Jeji vlasy nebyly nic moc. Ani kratke, ani mikado, asi neco jako moderatorka Augustova. Kafebraundozelena.
"Tak co, plati?" Nalehala Lucka
"Plati!"
Rano pri snidani Lucka oznamila vsem nasi sazku, coz bylo kvitovano s nadsenim.
"V 11 vam Honza ukaze trasu na mape v lyzarne. Prisaha dodrzet fairplay na svou horalskou cest" pistela Lucka na celou jidelnu. "musi vzit za kliku dveri teto chaty drive, nez se rozsviti venkovni lampy."
"Hele Honzo, vohol si tu hlavu rovnou a nelez nikam do hor, radsi s nama zapar!" dobirali si me kluci. Ale to uz jsem mazal do stopy. Usil jsem si na sebe bic, takovy des jsem snad jeste nezazil. Zene me kupredu jen touha vyvratit Lucce tu jeji jistotu. Pamatuji si, ze lampy se rozsveci 10min pred ctvrtou, a tak kdyz zacinam sjizdet ve 3 do udoli, vim ,ze mam cas. Jenze posledni kilometr po silnici byl cerstve posypan skvarou.
"To mi udelali ty mrchy naschval!" kleju na adresu svych pratel a beru bezky na rameno. Mazu dal po svych, uz je pul.
"Ty pacholku, jakto, ze uz jsi tady?!" slysim jecet Lucku z okna. Zatimco malem vypoustim dusi v horke sprse, premitam, co udelat. Hlavne doufam, ze mi priznaji vyhru sazky!
Cela squadra ma docela navato, vita me nekolik panaku.
"Vazeni, oznamuji vam, ze Honza sazku vyhral. Pokud nekdo pochybuje, reknete to hned, nebo navzdy mlcte!" Prohlasil mluvci nasi party. Vsichni si mlcky sedli kolem dokola a cekali vyplatu vyhry.
"Tak jak si to, Lucko, prejes?" Ptam se velkoryse.
"Muzes delat co chces, milacku!" usklibla se na me sladce.
"Kdyz milacku, tak teda milacku!" Puvodne jsem ji nechtel ostrihat uplne dohola, ale tou provokaci si podepsala ortel. Jak si Lucka vsimla, ze sundavam pripraveny nastavec, zacala vriskat:
"dohola neee, mamiii" Smula, chvilku ji jeste prsty cucham a hladim, Lucka se nahle zklidni a zavre oci. Bzucim ji od spanku kolmo nahoru. Pak obstrihavam ucho a odkryvam zatylek, kde se rysuji nadherne zdvihace hlavy. Blizim se k druhemu uchu, Lucka je cela rozpalena. A zase spankem vzhuru, ted uz ma jen na vrsku rosti, jak capi hnizdo na komine. Vrsek ji striham tahy od cela vzad. Lucka se tre rameny o bouli v mem rozkroku. Pomalinku a v uzkych pruzich ji holim temeno. Za britem strojku prosvita bila lebka elegantnich tvaru. Na nejakou dobu naposledy ucitim vuni jejich vlasu. Hotovo, Lucka je ostrihana dohola. Vykrikla pri pohledu na sebe do zrcatka a smeje se. Stale si hladi sveho sametacka. Pulnoc se blizi, jdeme slavit.
Rano Noveho roku je pro mne tezce stravitelne. Snazil jsem se dohnat rozjetou partu a prehnal to s pitim.
"Proc je tu takova zima" volam na Lucku "tahne mi na hlavu." Pootevru oci a postel je plna nejakych chlupu - a co to mam, teda nemam na hlave, "Lucko, ty potvoro!" Spal jsem jak drevo a Lucka me ve spani ostrihala tak, jako ja ji vecer. Pritulila ke mne svou oholenou sametovou hlavicku: "A ted se muzeme vsadit, komu to drive doroste, milacku!!!"