Ten bar je vlastne docela prijemne misto, kde se schazi sportovci – bar ma i stenu na volne lezeni a tihle lidi, co sem chodi jsou trosicku crazy – jak chovanim, tak oblecenim. Ostatni Ditiny kolegyne do te spolecnosti tak docela dobre zapadaji. Maruska s tetovanim a modrymi vlasy, Dana s extravagntnim super kratkym blond ucesem s cervenymi pruhy a Monika, nadherna holka s polodlouhym ucesem ala punk a vyraznym cernym malovanim jako Marylin Manson nebo Kiss. Nutno ale podotknout, ze holky jsou velmi slusne a i podnik i pres svoji zdanlivou ulitlost je velmi dobry a uznavany. Dita se vzdy snazila mezi holky svoji vizazi zapadnout, ale nikdy si nic nechtela delat se svymi dlouhymi vlasy. Milovala je. Co si nedelala s vlasy, to vzdy dohanela make-upem a malovanim. To se dalo vecer smyt. Do radikalni vlasove promeny nikdy nechtela jit, byt jsem ji v zertu casto popichoval. To same delal i Leon. Ale Dita si trvala na svem. Jednoho dne se ale stalo neco, co ji donutilo udelat velmi radikalni zmenu. Byla to ta nejnepravdepodobnejsi pitomost, kterou umi zrezirovat jen zivot. Sedeli jsme s Petrem – Daninym pritelem – a Leonem v baru. Bylo zavreno, protoze byl sanitarni den. Skoutecnym duvodem ale bylo to, ze Leon si objednal na zakazku vyzdobu baru. Jednalo se o to, ze jisty mlady umelec vytvarel docela zajimave dilka do kovovych desek leptanim kyselinou. To se samozrejme neobeslo bez spousty smradu a neporadku. Sedeli jsme u stolu, popijeli a pozorovali toho kluka jak tvori. Kovova deska uz byla na stene, on stal na malych staflich a  tvoril. Pres moji i Petrovu skepsi se vsak zacalo rysovat dost zajimave dilko a ja musel uznat, ze se mi to docela zacina libit. Docela dobre to ladilo s vybavenim baru. O co lepsi bylo dilo, o to horsi byl umelec. Byl to ukazkovy typ super magora, na ktereho se da narazit dvakrat, trikrat za zivot. Pri sve praci se predvadel, jako kdyby ho sledovaly nadrzene osmnactilete sexuchtive divciny v mnozstvi vic nez hojnem. Podezrival jsem ho, ze jeho chovani je jen dobre nacvicena poza, ale stale jsem nechapal, koho svym kroucenim a radoby chytrymi umeleckymi kecy chce oslnit.

 

Zatimco jsme popijeli, holky se venovali uklidu klubu. Okoli dilka bylo asi do dvou metru oblozeno papirem a kyselinovzdornymi plachtami, aby nedoslo k poskozeni. Krabice s lahvickami ruznych kyselin byly pripevneny ke staflim a umelec js stridave bral a pomoci ruznych sklenenych pipet, strikacek, sterek a ja nevim ceho vseho jeste je nanasel na kov. Zrejme to byly ruzne kyseliny, protoze vytvarely ruzne povrchy a barvy. V jednom okamziku se ale stal ten maler – vidim to i  dnes jako ve zpomalenem filmu. Mistr se prave kochal nad svoji genialitou a z povzdali sledoval sve dilko. Pak rozmachl ruce do dalsiho gesta a v ten okamzik trefil jednu lahvicku, ktera se ladnym obloukem odporoucela smerem k Ditine hlave. Nastesti v lahvicce nebylo moc tekutiny. Nasmulu Dita zrovna nemela na hlave svoji obligatni ksiltovku. Leonovi to ale docvaklo a jednal rychleji, nez vsichni ostatni. V ten okamzik jeste Dita ani netusila co se deje. Leon se na ni vrhnul, vyklopil ji na hlavu kyblik, ve kterem se normalne chladi sampanske. Ted v nem byla voda z prave rozpusteneho ledu, ktera zapricinila to, ze se kyselina naredila a nenadelala tolik skody. Nasledne Leon z Dity strhnul jeji svetrik, na ktery dopadla take davka z flasticky.. Z odstupu to vypadalo jako spatna scena z filmu s Chaplinem. Dita mela na hlave kbelik, crcela z ni voda. Leonova duchapritomnost ale zachranila Dite zdravi. Ne tak vlasy. Po chvili, kdy se konecne vysvetlilo co se delo, se Dita sla prohlednout na toaletu. Po 10 vterinach se ozval vykrik a vzapeti se vynorila z toalety. V ruce mela hrst svych vlasu a na hlave takrka hole misto asi 10 x 4 cm, od temene smerem k celu, kam dopadla lahvicka s kyselinou. Vsichni jsme ztuhli, a zatimco ja jsem prohlizel zmoklou Ditu, jestli nema spalenou hlavu, Leon stejne razne, jako ji vyklopil kbelik na hlavu, vyhodil pana umelce z baru. Mam pocit, ze pridal i par kopancu a nadavek. Leon se vratil a my byli vsichni jako opareni.

 

Dita brecela, holky ji utesovali, my jsme sedeli zarazeni a nevedeli co rict. Asi po pul hodine byla Dita schopna logicky uvazovat. S holkama se shodly, ze jeji milovane vlasy budou muset jit pryc. V miste poleptani ji zbyly vlasy maximalne tak na 4 milimetry. Mela opravdu obrovske stesti, ze nemela poleptanou hlavu. Vetsi cast jejich vlasu byla stale svazana, zbytek divne trcel okolo. Prvni, kdo to slovo rekl naplno byla Monika : „Dohola. To bude muset jit vsechno dohola. Asi ne uplne, ale s vlasy se rozluc“. Dita zacala opet brecet, ale uz to nebyl hystericky plac, ale jenom krokodyli slzy. Ale pak se Dana obratila na Leona: „ Hele Leone, co Zaneta, nevedela by si rady?“ Netusili jsme, o cem to mluvi, ale Leon rekl Monice, ze mozna nebude tak zle. Pak poodesel a nekomu volal ze sveho mobilu. Slysel jsem jen, jak do telefonu nekomu rika, aby prisel a nekoho s sebou vzala.

 

Do pul hodiny zvonil zvonek. Leon sel otevrit a my jsme uvideli dvojici s temi nejextravagantnejsimi vlasy, co jsem kdy videl. Z nasledujiciho rozhovoru jsem vyrozumnel, ze Zaneta a Michal jsou kadernici a dobri Leonovi znami. Oba odlozili tasky a ja slysel, jak se Leona ptaji, kde ji ma. To asi platilo na Ditu. Dita sedela s placem na zidlicce . V ten okamzik ji zahledla Zaneta a sla k ni. Kdyz videla jeji vlasy, vyvalila oci. Otocila se na Leona: Proboha, co jste to udelali?“   „My nic, ale to je na vysvetlovani na jindy“. Zaneta se otocila na Ditu a rekla ji: „ Ahoj, ja jsem Zaneta. Nebrec, neco s tim udelame.“ Zaneta a Michal zacali obhlizet Ditu, probirali ji vlasy a potichu spolu mluvili. Asi po deseti minutach skoncili. „Tak co?“ zeptala se napjate Dita. Zaneta se zachmurenym vyrazem vzdychla. „Reknu ti to takhle. Je to pruser. Ostrihat to do nejakeho rozumneho ucesu nejde, na to se to stalo na spatnem miste.“   „Takze?“ zeptala se znovu Dita „Dohola.“ Nastalo trapne ticho a dalsi slzy se zkutalely po  tvari Dity. „Nebo…“  „Nebo co?“ zeptala se s nadeji Dita. „ Nebo z toho udelame takovou z nouze ctnost.“ „Tomu nerozumim…“  „ No proste neco, abys zapadla sem…“ usmala se Zaneta a podivala se vyznamne na Maruscinu modrou hlavu a Monicin punk. „No a kdyz se to nepovede, nebo se ti to nebude libit, stale tu mame prvni variantu - dohola.“  „ No k tomu snad nedojde.“  „Tak jdeme na to?“ zeptal se Michal. Dita kyvla. „Dobra, muzes zustat tam co sedis“ Michal prehodil pres Ditu kadernickou plachtu a zacal spolu s Zanetou vytvaret neco, co jsem jeste nikdy nevidel. Michal nejprve Ditu ucesal a pak ji oddelil 8 pramenu asi jedenapul centimetrovych pramenu: Jeden presne uprostred cela, dva po stranach cela, dva u usi , dva vzadu dole za usima a jeden uprostred hlavy u krku. Na kazdy z pramenu navlekl cervenou gumicku, kterou posunul uplne k hlave. Potom vzal strihaci strojek, nasadil na nej asi centimetrapulovy nastvec a postavil se pred Ditu. „Rozluc se se svymi vlasy. Ted z tebe bude nekdo jiny. Muzeme?“, rekl Michal a zasmal se. Dita zjevne az tak nadsena nebyla. Michal jeji gesto bral jako souhlas k praci.

 

Zapnul strojek a rychle vjel s bzucici masinkou Dite do vlasu. Veliky chuchvalec z jejiho temene odpadnul. Dita otevrela pusu, i kdyz na to byla pripravena, realita ji dost zaskocila. Michal na to nedbal a pokracoval dal. Vyholil Dite prostor asi 10 krat 10 centimetru a vypnul strojek. Mrknul na Zanetu, ta jen souhlasne prikyvla. Michal vymenil nastavec na 8 milimetru, opet zapnul strojek a dal se do prace. Tentokrat Dite oholil celou hlavu – vyhnul se jen mistu, ktere pred tim ostrihlal na centimetr a pul a pramenum vlasu, ktere predtim oddelil a svazal gumickami. Kdyz byl hotov, ometl Dite z plachty velkou hromadu jejich blond vlasu. „Chces se na sebe podivat, nebo si pockas az na vysledek?“ zeptala se Zaneta. „Radsi pockam“. Zaneta ted sla k Michalovi a zacali spolu neco kutit nad Ditou. Stale ukazovali prsty na hlavu a krouzili po ni. Tedy aspon mi to tak pripadalo. Michal ted sundal nastavec ze strojku, zapnul ho a neco spolecne kutili nad Ditou. To trvalo asi pul hodiny Za tu dobu jsme jen slyseli bzukot strojku a padajici kratke vlasky. Nakonec Michal vypnul masinku a my jsme uvideli to, co s Źanetou tvorili. Ta cast vlasu, ktera byla pred tim ostrihana na centimetr a pul mela podobu plastickeho uzlu – jednotlive provazy a jejich zahyby byly zrucne vyholeny strojkem.

 

Z uzlu pak vedly ven jednotlive prameny, ktere koncily dlouhymi prameny, ktere Michal pred tim svazal gumickami. Vlasy ostrihane na 8 mm pak tvorily cesticky – nebo spis „provazy“ vedouci z uzlu k dlouhym vlasm. Provazy ale nesly z uzlu primo, ale vselijak se tocily po cele hlave a vzajemne se propletaly. Docela umne se pak vyhybaly mistu, kde byly vlasy poleptany. Michal s Zanetou jeste chvili obhlizeli poleptane misto. Nakonec se rozhodli, ze dilo dovedou do konce – na mista, ktera netvorila provazy a byla vyholena strojkem na asi milimetr nanesl Michal penu a vyholil az na kuzi britvou. Po dalsi pul hodine hrani skoncil. Vzal nuzky a zacal zkracovat osm pramenu vlasu, ktere zustaly. Michal je zkratil na ruzne delky – od peti do asi patnacti centimetru a vytvaroval spicek a zakroutil. Nakonec namichal tri barvy a jednotlive prameny vcetne cesticek vedoucich k uzlu a v uzlu nabarvil. Cerne, hnede a zrzave. Ctvrty nechal blond. Barva v uzlu ho jeste nadherne zplastictela a na prvni pohled neupravena zmet barev na hlave Ditinu osobnost velmi zvyraznila. Na blizsi pohled ale „provazy“ tvorily perfektni a vyvazenou kompozici. Michal skoncil. Vzal do rukou dve zrcadla a rekl Dite: „Tak hotovo. Prohledni si ted uces Gordicky Uzel“. Dita se prohlizela – z jejiho kamenneho obliceje se nedala vycist jedina emoce.

 

Zaneta se zasmala: „ jestli se ti to nelibi, tak ted to vezmeme totalkou. Dohola. Ale bude to na koleno“. Dita se zacala usmivat, az nakonec zarila jako slunicko. „Ne ne, je to super“, rekla a dal se prohlizela. „Co budeme dluzni“ zeptal jsem se Zanety. „To nech byt, my mame s Leonem nejake vzajemne dohody a obchody. Povazuj to za vyrizenou vec.“  „Dobre. Doufam, ze aspon pozvani na whisky neodmitnes“ . „Ne, to neurazim.“ rekla Zaneta. Ja a Michal jsme nepili – museli jsme ridit. Ostatni spolecnost jeste asi hodinku posedela v prijemne spolecnosti Johnyho Walkera. Dita se po celou dobu osivala, jako kdyby sedela na spendliku. Pak se kadernici zvedli a odesli. Dita me chytla za ruku a tahnula domu. Po celou dobu, co jsme jeli domu nepromluvila ani slovo, jen jsem videl, jak si dlanemi jezdi po sve hlave. Zaparkovali jsme, vybehli jsme schody. Otevrel jsem klicem dvere, ktere za nami potom zaklaply. V ten okamzik se na me Dita vrhla a zacala ze mne strhavat saty. Nezmohl jsem se takrka na nic. Po dvou hodinach toho nejfantastictejsiho sexu jsme lezeli na posteli, vysileni a neschopni cehokoliv. „ Co to bylo?“ zeptal jsem se Dity.

 

Ta se zacervenala a vyhybave odpovidala nejake nesmysly. Dal jsem ji ruku na usta a rekl ji. „Ale no tak! Pravdu“  „A nebudes se mi smat?“  „Ne, nebudu.“  „Tak jo. Kdyz  zacal Michal strihat me vlasy, tak jsem se zase malem rozbulela. Kdyz mi jezdil strojkem po hlave, bylo to zpocatku dost neprijemne. Ale cim dele jezdil, tim to bylo prijemnejsi a lepsi. Kdyz me holil britvou, tak jsem se udelala tak, ze ze me teklo.“ Nesmal jsem se. Dita objevila kouzlo hole hlavy. Jezdi ted docela casto s Michalem nebo Zanetou na ruzne kadernicke souteze. Uz mela na hlave hodne extravagantni ucesy, vetsinou z kratkych vlasu. Jednou me pozadala, abych ji oholil hlavu uplne. Docela jsem si to vychutnal. Samozrejme jsme skoncili opet u hodne divokeho sexu. Dita je docela zivocisna holka ?. Obcas si to holeni zopakujeme. Se vsim vsudy.