Konecne. Za posledni podrizenou se dnes zavrely dvere a konzultace skoncila. Pokud byste nahledli do mistnosti,
uvideli byste jednoduse zarizenou pracovnu s dubovym stolem, na kterem bylo uhledne srovnano par papiru. Na prave strane stolu
mirne od stredu stal luxusni LCD displej s klavesnici tak, aby nevadil pohledu primo pred sebe na dvere v cele mistnosti a
take vetsi poslouhly stul, ktery stal kolmo k pracovnimu stolu. Za vetsim stolem bylo sest zidli, tri po kazde strane,
ktere zjevne slouzili k poradani mitingu a porad firmy. Steny zdobily fotografie modelek v satech – letnich, kabatu
i plavek. Mistnost zjevne slouzila jako reditelna, nebo pracovna pro top manazera firmy. Za stolem v luxusnim kozenem kresle
sedela zena. Svym pohledem, drzenim tela i tim jak se k ni chovali ostatni nebylo pochyb o tom, ze zena je vykonnou reditelkou
(i majoritni majitelkou) velke a uspesne odevni firmy. Bylo ji asi 33 let, chodila vzdy v satech sve firmy – velice
ji slusely, protoze jeji navrharky navrhovaly pekne saty pro noseni, a ne takove ty silenosti, ktere sice sklizi obdiv na
prehlidkach, ale v praktickem zivote se nedaji nosit. Svym vzhledem se radila k hezcim zenam, byt to nebyl typ manekyny,
byla proste hezka. Decentni malovani podtrhovalo presne ty rysy, ktere byly potreba zvyraznit a tak na ni byl v podstate velice
hezky pohled. Nicmene to, co kazdeho, kdo ji neznal uhodilo poprve do oci bylo to, ze byla holohlava. Ne kvuli nemoci nebo
vrozene vade, ale proto, ze si hlavu holila sama.
Katka (tak se jmenovala) se protahla v kresle a vychutnavala si klidny vecer. Ruch firmy uz ztichnul, ted prave klaply
venkovni dvere – to domu odchazela asistentka, se kterou jeste pred chvili ladila posledni detaily smlouvy. Citila se
prijemne unavena. Tak nejak… hezky. Kdyz nekoho prace tak uzasne bavi a tesi ho, to je proste pozehnani. Katka
se napila vody a labuznicky si dlanemi pohladila svoji holou hlavu. Male stetinky blondatych vlasku ji prijemne zaskrabaly
do dlani. Usmala se – vecer ji zase ceka prijemny ritual holeni. Vzpomnela si na ten den, kdy sve vlasy mela naposledy…
Katciny rodice zemreli, kdyz ji bylo pet let. Do jejich auta to napalil opily ridic, a jak uz to tak byva, jemu se nestalo
nic. Jeji rodice byli mrtvi na miste. Od peti let ji vychovavala babicka na samote asi tri kilometry za mestem. Denne cesta
pesky do skoly tam a zpet, jednou za mesic donesl postak babicce duchod. Deti si s Katkou nikdy moc nehraly –
tak daleko za ni malokdy kdo sel a Katka do mesta moc nechodila, protoze pomahala babicce s domacnosti. Asi ve dvanacti zacale
mit babicka problemy s nohama, a sama uz si dosla jen na zachod. Kdyz bylo Katce patnact, babicka zemrela. Katka udelala to,
co sice nebylo z pohledu dospeleho cloveka racionalni, ale naprosto pochopitelne z pohledu ctrnactilete, zalem zlomene divky.
Pohrbila babicku pod lipu na zahradce, kterou tak milovala. Bylo to s podivem, jak nikomu ta stara pani nechybela. Zivot se
nezmenil. Cesty do skoly a zpet, starani se o domacnost, jednou za mesic postacka s duchodem. Katka si nejprve myslela, ze
by mela nekomu rict, ze babicka uz nezije, ale nejak nemohla. A po pul roce uz to neslo. Vlastne ji to tak vyhovovalo. Dalsi
dva roky mela prisun penez z babiccina duchodu, zila sama a vlastne ji nic nechybelo. Ve skole a pozdeji na ucnaku kazdy vedel,
ze je babicka imobilni. Katka ve skole nemela problemy, a tak se veskera komunikace se skolou omezila na strohe sdeleni v
zakovske knizce, ktere si podepisovala Katka sama. Tohle vychazelo az do roku 1988, kdy za uz dva roky mrtvou babickou prisla
na navstevu nejvetsi soudruzka drbna z celeho mesta. Pak bylo zle. Vsechno slo strasne rychle a pro Katku to byl mnohem vic
traumatizujici zazitek, nez smrt rodicu a babicky. Prijeli pro ni dva prislusnici VB a tri protivne damy ze socialky. Vyslech
na VB. Vyslech na socialce. Ty tri na ni jecely, jako by mohla za povodne na Nilu. Bylo ji to jedno. Nekomunikovala s nimi.
Pak ji vezli asi dve hodiny starou Volhou do detskeho domova. Ani ji nezajimalo kam. V domove ji prijala starsi pani reditelka,
prijemna dama, ktera ji pekne privitala, sepsala s ni papiry a predala ji mlade vychovatelce. Ta ji zavedla do sve kancelare.
Zavrela za ni dvere, ukazala ji na zidli. Katka se posadila. Vychovatelka si zapalila cigaretu a pronesla: „ Ja jsem
vychovatelka soudruzka Novotna a takhle me budes oslovovat.“ pravila jizlive. Ostre to kontrastovalo s vlidnosti reditelky.
Katka s pomyslela cosi o tom, ze to asi bude pekna dura. Mlcela. „ Budes bydlet na pokoji 106 s Petrou. Zitra jeste
budes tady, dovyridime dalsi veci. Vecer prijde holicka. Ale to uz ti ty vlasy jen zarovna“ rekla a posmesne se podivala
na dlouhe spinave blond vlasy Katky. Katka mela v ocich otazniky – nevedela, o cem vychovatelka mluvi. Ona zahledla
jeji vyraz a jen rekla „ Uvidis sama.“ Pak ji odvedla na pokoj. Predstavila ji Petru a odesla. Katka s Petrou
povidala asi pul hodiny – zdalo se, ze je Petra prima prijemna a inteligentni holka. Mozna jen trochu zakriknuta. Petra
pak musela odejit, a tak si Katka lehla na postel a unavena usnula. Citila ale, ze se dvere od pokoje casto oteviraji a zaviraji,
a ze se v pokoji stridaji nejaci lide. Probudila se, kdyz zaslechla krik na chodbe: „Priprava na vecerku. Divky, umyvat.“
Petra prave odchazela do spolecne koupelny. Ve dverich se otocila a rekla: „ Pojd se umyt, vychovatelky si na nocni
hygienu potrpi“. Pak odesla. Na odchodu vsak jeste udelala gesto, jako by se chtela vratit a neco Katce rict, ale neznamy
hlas z chodby ji durazne oslovil jejim jmenem. Petra vzdychla, podivala se na Katku a odesla. Katka v pokoji osamela. Sedla
si na postel a tupe zirala pred sebe. Z letargie ji probudily kroky na chodbe – to se uz nektere divky vracely z koupelny
na pokoj. Na chodbe se opet ozval ten krik: „Za pet minut spat“. Katka si uvedomila, ze by opravdu nebylo spatne
se trochu umyt a ze uz ji na to moc casu nezbyva. Vzala si ze sve tasky rucnik, mydlo, pastu na zuby a kartacek a vydala se
ke koupelne. Z koupelny prave vychazela nejaka zrzka, ale kdyz Katku uvidela, otocila se a vesla nazpet. Do koupelny zbyvalo
jen asi 15 metru. Katka se loudala pomalu ke dverim. Kdyz stiskla kliku a vesla, prekvapily ji tri veci. Za prve tma. Za druhe
absolutni ticho. A za treti spousta rukou, ktere ji chytly za ruce, nohy a za usta. V okamziku byla dovlacena k zidli,
privazana na zidli a v ustech mela nejaky hadr. Jeji zmitani nepomahalo. „Rozsvitit !“ ozval se strohy rozkaz
do tmy. Zarovky opet zasvitily a pred Katkou stala ona zrzava holka. Kolem ni bylo dalsich asi 10 divek, ktere tu zrzku pozorovaly.
„Tak te tu u nas vitame“ pravila zrzule. „Copak copak, divenka se cuka? Nevis co te ceka? Ja ti to povim.
Trosicku si upravime k obrazu svemu, aby sis nemyslela, ze si tu budes delat co chces. Tady vladnu ja a me budes poslouchat.
Taky me pobocnice. A kdybys nevedela, ktere to jsou, nebo kdo ti vlastne muze rozkazovat, rid se proste podle vlasu“
Katka zacala mit neblahe tuseni. Zkusila se naposled osvobodit ze sevreni. „ A, devenka je inteligentni, uz vi co ji
ceka. Ano ano, budes ostrihana. A pamatuj si, ze kapove tu maji dlouhe vlasy, a ja ty nejdelsi, tak poznas, kdo je tu pani.“
Katka citila, jak se ji zvedly vzadu vlasy. Nejaka ruka podala zezadu zrzce nuzky. Ta Katku obesla. Dve divky chytily Katce
hlavu, aby ji nemohla hybat. Smik. Katka citila, jak byl odstrihnut asi dost velky pramen jejich vlasu. Zrzka si opet stoupla
pred Katku – ta videla, ze ma v ruce podstatnou cast jejich dlouhe blond hrivy. Byvale hrivy. Katce se chtelo
brecet. „Nesmis, nesmis, nedej na sobe nic znat“ rikala si v duchu pro sebe. „Jedine co chteji, je zlomit
te. Katko, hlavne nebul“. Zakousla se do hadru, ktery mela v puse. Pomyslela si: „Tak jak myslite, ale ja vasi
hru hrat nebudu.“ Pokrcila viditelne rameny v gestu: „Me je to jedno“. Zrzka viditelne znejistela. Neco
se deje jinak. Obet ted ma brecet, cervenat, rudnout, cukat se… Katka najednou slysela, jak se do umyvarky otevrely
dvere. „Slava, nekdo prisel a skonci to“, opet si pomyslela. Misto toho ale jen slysela: „Neprezente to,
at ji tam neco zbude. Nechci mit problemy jako minule“. Zrzule pred Katkou prikyvla. Ozvalo se klapnuti zaviranych dveri.
„ Ta kurva…“ bezelo Katce hlavou. Poznala ji po hlase – byla to ta dura vychovatelka. „Tak ty
nechces mit problemy… No pockej.“ Behem vteriny v Katce uzral plan. Mezitim smecka stale zbavovala Katku vlasu.
Kazda z divek odstrihla kus vlasu, dala jej Katce pred oblicej a pustili na zem. Hromadka vlasu pred ni rostla. Snazily se
ji vyprovokovat k nejake reakci, ale Katka naprosto klidne sedela a divala se na ne. Mezitim zrzka psychicky nevydrzela a
vytahla ji z ust hadr. „Co nerves, rvi!“ rozkrikla se. Katka se usmala. „Jen si posluzte, ostrihat jsem
potrebovala“ rekla Katka. Zrzka na ni tupe zirala asi 10 vterin a pak nastvane odesla. Stado, zmateno reakci vudkyne,
onemelo. Katka se na vsechny mile usmivala. Divky zacaly opoustet koupelnu a Katku zanechaly osudu. Stale sedela privazana
a premyslela, jestli tohle je pokracovani – jestli zustane na zidli privazana pres noc. Do koupelny vklouzla Petra.
Z oci ji tekly slzy a otisk ruky na tvari daval tusit, ze dostala taky lekci. Odvazala Katku ze zidle. Katka se na ni usmala.
Tys to vedela, ze?“ zeptala se Katka Petry. „Tusila. Ale nic jsem ti rict nemohla. Tyhle to tu ovladaji.“
„ No to je jedno. Ja se na tebe nezlobim, ale musis mi ted pomoct“ rekla Katka. „Sezen nuzky a nejaky holici
strojek“ „???“ „Uvidis sama.“ „ Se strojkem to nebude problem,
na pokoji zustal nejaky ziletkovy po klucich. A nuzky si vypujcim od kamaradky.“ Petra odbehla a Katka osamela. Prohlizela
se v zrcadle. Ctvrtinu hlavy mela nuzkami netknutou, to jak smecka nedokoncila praci. Tri ctvrtiny vsak mela oskubane naprosto
prisernym zpusobem. Kazdy pramen jinou delku, nejdelsi asi 7 centimetru. Prave si vzpomnela na tu mrchu vychovatelku a jeji
poznamku, ze holicka ji to jen zarovna. A jeste si stado prijde zkontrolovat. No ta se bude divit. Petra se vratila a mlcky
podavala nuzky a holici strojek. Katka si sedla opet na zidli a autoritativne porucila Petre: „Ted me ostrihej. Uplne.“
Petra viditelne zavahala. „HNED!“ . Petra neochotne pristoupila ke Katce. „ Z toho bude pruser“ rekla
Petra. „Bude, a na to spoleham. Tak delej.“ Rekla znova Katka. Petra se postavila za Katku a zacala strihat. Moc
ji to neslo. Vzdycky vzala pramen vlasu a ustrihla ho tesne u hlavy. Chladny kov nuzek studil do hlavy. Petra odstrihavala
pramen po prameni. Smik, smik, smik, smik…Po ctvrthodine byla hotova. Katka si stoupla a prohlizela se v zrcadle. Jeji
vlasy pred tim vypadaly priserne. Ale ted to byla hruza. Jeji vlasy mely delku od 5 do 1 milimetru, po cele hlave byly ostruvky
prosvitajici kuze. Petra na ni z hruzou hledela. Katce se chtelo brecet, ale nedala na sobe pred Petrou nic znat. Radoby veselym
hlasem rekla Petre: „Budeme pokracovat“. Pustila vodu z vodovodu, namydlila si hlavu a mydlo nechala na hlave.
Pak si vzala strojek a zacala si od cela smerem dozadu holit hlavu. Strojek po mydle perfektne klouzal ten za sebou zanechaval
na kuzi vyholene pruhy. Katka doholila vrsek a pokracovala boky. Vzadu ji to neslo a tak pozadala opet Petru. Katka si sedla
opet do zidle, predklonila hlavu a zavrela oci. Citila, jak ji strojek klouze po tylu a krku. Citila, jak se jeji hlava obnazuje.
Bylo to fantasticke. Petra byla hotova a zacala uklizet vlasy ze zeme. Katka porad sedela s predklonenou hlavou a zavrenyma
ocima a bala se na sebe podivat. Petra vysypala vlasy z lopatky do kose. Katka najednou citila, jak ji Petra hladi po jeji
hlave. Otevrela oci a podivala se do hlubokych modrych oci Petry. Byly plne smutku nad Katcinymi vlasky. „Co jsme to
udelali…“ rekla Petra. „Revoluci“ odpovedela Katka a zacala se smat. Smichem maskovala to, jak moc
se ji chtelo brecet. „Ted jdi spat, ja se jeste osprchuji a prijdu. A tohle mi tu jeste nech“ rekla Katka a ukazala
na strojek a nuzky. Petra kyvla, pohladila ji naposled po hlave a odesla. Katka si stoupla, pustila sprchu a vlezla si pod
ni. K dokonalosti dila jeste neco chybelo, a tak si pod sprchou jeste oholila podpazi a rozkrok. Kdyz byla s dilem spokojena,
umyla se, zastavila vodu a utrela se. Na celem tele nemela vyjma oboci ani chloupek. Bylo to prijemne. Zalibne se prohlizela
v zrcadle. Nebylo to tak tak spatne. Nevypadala s holou hlavou tak zle, jak si myslela, ze bude. Vlastne ji to docela sluselo.
Moc se tesila na zitrek. Jestli se ta potvora Novotna bala, aby ji elita neostrihala moc, tak se bude divit. Krava. Katka
zhasnula umyvarku a naha s saty v ruce tapkala po chodbe domova. Vsude vladlo ticho a tma, bylo uz dlouho po vecerce. Katka
vklouzla do pokoje a lehla si do sve postele. „ Co jsi tam jeste delala?“ uslysela do noci otazku. „Ale
nic“. Rozvalila se na posteli a zacala si s Petrou povidat. Behem dvou hodin uz vedela lecos o Petre, o pomerech v domove,
o zrzce a jejich nohsledkach a lecos dalsiho. Cim dal tim vic se tesila na svoji malou revoluci.
Rano ji opet vzbudil krik: „Budicek !!! Divky umyvat a chystat se na snidani a do skoly“. Podivlal se
na Petru, Petra na ni a obe se rozesmaly. Petra si Katku konecne ve sve nove podobe konecne mohla poradne prohlednout.
Hladila ji po hlave a obchazela ji dokola. „To je bomba“, rekla Petra. Jdu napred a vychutnam si to“ zasmala
se, vzala rucnik a vybehla do koupelny. Katka jeste chvili pockala a pak vyrazila za ni. Chodby jiz byly prazdne. Katka se
na dve vteriny zastavila pred dvermi koupelny, kde byly slyset hlasy. Zhluboka vydychla a rekla si: „Revoluce zacina“.
Stiskla kliku a sebevedome vplula do umyvarky. V ten okamzik mistnost onemela, jako po vybuchu rucniho granatu. Katka odlozila
rucnik, sundala si tricko a kalhotky – jedine obleceni, ktere na sobe mela – a stoupla si pod sprchu. Pustila
na sebe vodu a labuznicky se zacala umyvat. Byla hrda a vzprimena, a chovala se tak, jako kdyby byla v mistnosti uplne sama.
Koutkem oka zahledla Petru, jak se na druhem konci umyvarky diva na ostatni divky a ma co delat, aby se nerozesmala z plnych
plic. Stale bylo ticho. Katka se umyla, zastavila vodu a vylezla ze sprchy a zacala se utirat. Stala ve sve nahote primo
proti dverim, ktere se najednou otevrely a do nich vesla Novotna – bez pochyby privabena nezvyklym tichem, na ktere
nebyla zvykla. „ Divky co se….“ …vetu uz nedorekla. Zustala jako oparena zirat na nahou a totalne
holou Katku. Ta se jen kouzelne usmivala a delala dal, jako by se nic nedelo. To trvalo jen pet vterit. „Ty, ty,
ty, ty a ty“ ukazala Novotna na divky. „A TY“ namirila prstem na zrzuli. „Za mnou. Ihned“. Otocila
se ve dverich a stado odcupitalo za vychovatelkou. Zrzule se nenavistne ve dverich otocila a Katku probodla pohledem. Odesla.
V umyvarce se neochotne zacaly ozyvat hlasy. Nektere divky sly privitat Katku a vyjadrit ji obdiv. Nektere se chovaly, jako
by se nic nestalo a umyvaly se dal. Pred Katkou se objevila Petra. „ To bude mazec, to se jeste bude spoustu lidi divit.
Byla jsi skvela“ Katka se poprve poradne rozhledla po ostatnich. Ty , ktere staly okolo ni mely vetsinou kratke vlasy.
Bylo ji to jasne, v nedavne dobe prosly tim, co ona. Divky ji placali po zadech a nejedna ji uznale pokyvla hlavou. Prave
ted v tomto okamziku si Katka uvedomila, ze se stala moralnim vudcem „tech druhych“. Aspon si zrzule nebude dovolovat
– na ni, ani na ty ostatni.
Potom mel den spad. Katka sla do pokoje okolo mistnosti vychovatelek, kde na sestici jecela Novotna. Pozdeji byla
spolecne s Novotnou predvolana k prijemne pani reditelce. U sekretarky na ni Novotna vrhala nenavistne pohledy. Nastesti to
trvalo jen asi minutu. Otevrely se dvere reditelny a ozvale se: „Tak pojdte“. Novotna vstala a sla dovnitr. „Ne
vy, Katerina“. Katka vesla a ve dverich se minula s Novotnou. Dvere se zavrely. Nasledoval plhodinovy pohovor. Stara
dama se klidne, ale durazne ptala, ale Katka ji na nic primo neodpovedela. Po pulhodine Katku odvedla pryc. V kancelari krome
Novotne byl jeste nejaky muz. Reditelka na nej pohledla a rekla „Nerekla ani slovo“. Muz pokrcil rameny. „Soudruzko
Novotna, ted pojdte Vy“, slysela jeste na odchodu Katka. Pak uz nikdy Novotnou nevidela. Pozdeji se dozvedela, ze Novotna
uz dlouho byla podezrela z toho, ze podporovala sikanu. Nikdo ji sice nic nedokazal ani po vyslechu Katky, ale jeji ostrihani
aspon dalo reditelce prilezitost zbavit se ji. Za to, ze si nedokaze udrzet kazen. Katka se vzdycky divila, co dokaze jedna
hola hlava, ale absurditu umirajiciho socializmu pochopila az pozdeji. Kdyz nekdo vycnival, bylo zle. A v tech letech bylo
doslova nemyslytelne, aby byla mlada zena dohola. Navic takova, ktera se slusne chova a ma vyborne studijni vysledky. Ani
kdyz je z detskeho domova. S vlasy jako by skoncil Katky stary zivot. Od toho okamziku, kdy se jich zbavila byla proste
jina. Postupem casu z ni vyhostla hrda, sebevedoma a cilevedoma zena. Prirozeny vudce, kterym se stala behem par minut v umyvarce
v ni zustal. Zrzka a jeji kamaradky mela kvuli Katce taky peknou polizanici, a kdyz ten prusvih utichnul, uz na domove nebyly
problemy. Ostatne nova vychovatelka, ktera byla prijata namisto novotne by stejne takove chovani nepripustila. Katce se pak
zacalo darit i v soukromi. V sedmnacti letech ji poprve navstivil George – tedy vlastne Jiri. Emigrant, byvaly babiccin
milenec, ktery umiral a hledal dedice, aby mu mohl odkazat sve penize. Bylo to zvlastni, i kdyz s Katkou nebyl pribuzny, stali
se navzajem nejblizsimi lidmi. V den svych osmnactin, cerstve po sametove revoluci odesla Katka z domova, aby se nastehovala
do Anglie ke Georgeovi. Petra ji nasledovala mesic po ni. V dvaceti peti letech se Katka vratila do Ceska, aby tu zalozila
ceskou pobocku odevni firmy, kterou drive vedl George. Ted po jeho smrti mu chtela naplnit jeho sen o tom, ze se firma rozroste
do dalsich statu. Petra zustala v Anglii ve vedeni centraly firmy. Katka uz nikdy nemela vlasy. Od te udalosti je kazdy druhy,
treti den opet oholila, nekdy ji s tim pomohla i Petra. Hola hlava ji vlastne prinesla stesti, Katka byla natolik poverciva,
ze sve stesti nechtela uz nikdy zahnat. Postupem casu se z holeni stal opravdu uzasny ritual, ktery Katka milovala.
Zazvonil telefon. Katka se opet vratila do reality – do sve pracovny ve firme. Chvili lovila v kabelce a pak nahmatla
mobil. Vzala ho a dala k uchu. „Tady Katka... … Ahoj Petro… …jasne,
prijed i s Ronem, oslavime vasi svatbu … … ahoj, tesim se na tebe.“
|