DOHOLA?
Zarliva
Home
Domaci strihani
U holice
Pribehy z netu
Nucene strihani
Inspirace
Televize

napsal Jirka S.

Ahoj, rozhodl jsem se podělit se s vámi také o jeden příběh, který se pro změnu stal mě.

 

Moje přítelkyně Martina věděla, že mám rád její vlasy, protože je prsty rád češu ale, kdykoliv jsem ji zkoušel, jestli by se sama třeba nechtěla nechat ostříhat, tak radikálně odmítla.

Měla dlouhé tmavě hnědé a husté vlasy do půlky zad. Na všech fotkách z jejího dětství měla vlasy spíše delší, pouze na jedné fotce jsem ji našel ostříhanou na delší mikádo o obarvenou s melíry. Ty melíry ji příliš neslušely, ale ta délka byla příjemnou změnou.

 

Jednoho dne jsem zjistil, že jsem nebyl rok u holiče a že mé vlasy jsou již velmi odrostlé téměř k ramenům. Jelikož jsem vždy nosil vlasy kratší, nevěděl jsem, co s nimi, ale bylo mi líto nechat si je zkrátit tak jako vždycky. Rozhodl jsem se, že zajdu někam do kadeřnictví a nechám se ostříhat tam. Konzultoval jsem tuto situaci s Martinou a doporučila mi její kamarádku Lenku, že mi prý poradí. Lenka byla pěkná  170 cm vysoká blondýna s pěkným polodlouhám mikádem sčesaným k jedné straně. Znali jsme se jen z občasných společných akcí.

Když jsem se za ní stavil, abych se zeptal kam zajít, trochu jsem se styděl, ale když se Lenka sama hned rozhovořila, kde to je dobrý a kde pro změnu drahý, tak jsem stud ztratil a poslouchal. Poradila mi kadeřnictví, které v sousedním městě vede jeden homosexuál. Shodli jsme se na tom, že tyhle kluci mají na módu a vkus nos a tak by to mohlo být dobré.

 

V příštím měsíci jsem nějak neměl čas. V pondělí, kdy mám v práci odpoledne volno jsem potkal na náměstí Lenku. Hned si všimla, že jsem ještě zarostlejší a začala si mě dobírat. S úsměvem jsem její slovní výpady kontroval, že ona také není zrovna moderně učesaná, načež se mě zeptala, jestli může jet do kadeřnictví se mnou, až tam pojedu. Byl jsem z toho vzrušený, jen jsem na to pomyslel a tak jsem řekl, že tam zrovna jedu.

 

Když jsme vešli, byla v kadeřnictví jen jedna dvacetiletá dívka, které zrovna na hlavě dokončoval kadeřník perfektní mikádko s vyholeným krčkem. Bylo vidět, že sem chodí často, protože pod ní bylo jen pár odstříhaných vlásků.

Oproti mému plánu si mě vzala do parády jedna kadeřnice a Lenka si počkala na kadeřníka. Seděli jsme zády k sobě, takže jsem v zrcadle na Lenku vůbec neviděl. Moje kadeřnice mi doporučila, že dlouhé vlasy jsou u kluků letos „in“ a tak, že mi to jen prostříhá a zarovná. Co měla mít Lenka na hlavě jsem nezjistil, dokud jsem nebyl hotov. Holka si dala záležet, takže mi to docela slušelo. Rozhodně jsem byl spokojen. Zajímalo mě však, jak bude vypadat Lenka.

Z Lenčina polodlouhého mikáda zbyly pouze zadní prameny. Vepředu měla asi čtyřcentimetrovou ofinu, nahoře rozcuch podobné délky učesaný do podoby širokého kohouta. Po stranách se jí vlasy postupně prodlužovaly až delším vzadu. Vypadala úžasně. Po cestě domů jsme spolu flirtovali a nebýt zavolání Martiny, tak bysme jistě spolu někam šli. Zážitek to byl pro oba.

 

Přítelkyni Martině se můj účes líbil, ale časem se dozvěděla, že tam se mnou byla Lenka a žárlivá scéna byla na světě. Potom ji ale prospustili z práce, tak jsme se rychle udobřili.

Když mě vlasy zase odrostly, řekl jsem že se pojedu ostříhat a Martina si vzpomněla, jak žárlila. Sdělila mi, že by ráda jela se mnou, aby se podívala jak to tam vypadá.

Že by.. napadlo mě. Ihned jsem myšlenku zaplašil, protože jsem Martinu znal. Ta si nedá na vlasy ani barvu, natož aby šla ke kadeřnici.

 

Přišlo pondělí odpoledne a my jsme stály v kadeřnictví u našeho známého kadeřníka. Opět jsem vyšel na kadeřnici. Když jsem se ohlédl, kde je Martina, uviděl jsem jak si ji kadeřník odvádí do křesla. Tep se mi zvýšil na 120.

Omyl jí vlasy a začal je pomalu pročesávat. Neustále s ní hovořil. Byl jsem hotov a tak jsem se otočil, abych zaplatil. Když jsem se posadil do křesla, tak už byly první prameny Martinčiných vlasů odstřiženy. Z jejích do půl zad dlouhých vlasů odpadávali dvaceticentimetrové kousky. Během minuty měla na hlavě mikádo k ramenům. Svými rozšířenými zorničkami jsem viděl jsem si Martina jak ukazuje rukou k uchu. Další vlasy začali padat na zem. Tentokráte dalších patnáct centimetrů. Vlasy jí dosahovali asi do středu ucha a tvořily kolem ní stejnoměrnou kružnici. Kadeřník vzal Martiny vlasy a stříhal dál. Předklonil ji a pustil se do jejího temena. Postupně jí vystříhal celé temeno na velikost asi tří centimetrů. Strojkem sebral nejnižší partie a vyšší jím jen tak pohladil. Hlavu potom otočil čelem vzhůru a několika rychlými střihy vytvořil při pravé straně delší (asi 7 cm) a při levé extremně krátkou (asi 2 cm) ofinu. Na vlasy nanesl gel a ony se jemně zakudrnatěly. Když Martina vstala ze židle, tak jsem ji skoro nepoznal. Vypadala jako zcela jiná žena. Potutelně se usmívala a bylo vidět, že jí to opravdu líbí. a jak s oblibou říká můj kamarád: „Když dobře vypadáte, tak i dobře cítíte..“.

 

Když jsme dojeli domů a já za ní přišel do koupelny, abych jí ještě jednou změnu pochválil, tak jen špitla, že už mě nikdy samotného ke kadeřníkovi nepustí.